Kdyby tak Berlínská zeď padla o dva týdny později...
Reprezentace NDR hrála 15. listopadu 1989 ve Vídni poslední zápas kvalifikace na MS a k postupu potřebovala získat bod. Dějinnými událostmi rozhozený tým však selhal.
Devátého listopadu 1989 byli nejlepší fotbalisté Německé demokratické republiky na soustředění v Lipsku, kde se chystali na závěrečný zápas kvalifikace mistrovství světa.
Po tom, co o měsíc dřív – ve městě, jež se ještě jmenovalo po Karlu Marxovi, a na stadionu nesoucím ještě jméno Ernsta Thälmanna – porazili Sovětský svaz 2:1, jim zbýval poslední krok.
Uhrát ve Vídni bod proti Rakousku.
Nemělo to být tak složité, vždyť domácí tým si o dva týdny dřív odvezl výprask 0:3 z Turecka.
Když si však hráči večer ve společenské místnosti zapnuli televizi a ve zprávách viděli, jak se jejich berlínští spoluobčané v euforii valí do západní části města, začínali tušit, že hodně věcí teď bude jinak.
Po desítkách let padla nenáviděná zeď.
A zkuste se v takových chvílích soustředit na taktické porady a utkání v dresu země, která možná brzy ani nebude existovat.
