Bublův příběh: čtyři kila heroinu a pád
Ve své době patřil Jiří Bubla k nejlepším hokejovým obráncům světa, úspěšně působil i v NHL, ale na titulní stránky kanadských novin se dostal až po konci kariéry. V roce 1987, kdy byl v Rakousku zatčen za obchodování s drogami a odsouzen k pěti letům vězení.
▪️ proč se Jiří Bubla namočil do obchodování s drogami
▪️ jak strávil roky ve vězní
▪️ kdo se za něj postavil, když mu hrozila deportace z Kanady
▪️ jak o velkém případu referovala česká i kanadská média
Tenhle příběh by možná měl úplně jinou chronologii a velmi pravděpodobně i jiné kulisy, kdyby počátkem roku 1987 v Klosterneuburgu u Vídně nezemřel na předávkování heroinem devětadvacetiletý muž.
Vyšetřování dovedlo rakouskou policii k polskému dealerovi, jenž oběti prodal osudnou dávku, a ten při výslechu uvedl, že ho zbožím zásobovali dva Češi žijící v Kanadě – Josef Janda a Jiří Bubla.
Oba byli krátce nato zatčeni.
Janda v únoru a Bubla 17. dubna, kdy přiletěl do Vídně na světový šampionát, aby jako skaut sledoval hráče pro Vancouver Canucks.
Z letiště putoval rovnou do vazby a pro média na obou stranách „železné opony“ to byla událost.
Kariéra Jiřího Bubly
- V čs. lize debutoval v ročníku 1967/68 a rozloučil se s ní na jaře 1981.
- Deset sezon hrál za Litvínov, na dva roky musel na vojnu do Jihlavy (v obou případech s Duklou získal ligový titul), poslední dvě sezony strávil ve Spartě.
- Za reprezentaci nastupoval v letech 1971-80. Celkem si připsal 230 utkání, vstřelil 37 gólů.
- Byl mj. mistrem světa 1972, 1976 a 1977, v roce 1976 získal i stříbrnou olympijskou medaili a zahrál si finále Canada Cupu. Na MS 1979 byl zvolen nejlepším obráncem.
- V letech 1981-86 hrál za Vancouver Canucks, poslední sezonu už bez povolení čs. úřadů. V NHL absolvoval 256 utkání se statistikou 17 gólů a 101 asistencí. Byl členem týmu, který v roce 1982 postoupil do finále Stanley Cupu (on kvůli zranění musel play off vynechat).
I když hlavou pašeráckého gangu byl Janda, ostatně dřív už zatčený v Peru za obchodování s kokainem, tenhle příběh prodávalo jméno někdejšího hokejového šampiona.
Emigrantův konec.
Tímhle titulkem si přisadilo Rudé právo, protože celá událost potvrzovala tradiční komunistickou představu, že kdo odejde z vlasti, je v té chvíli vlastně zločinec a jinak než zle to s ním dopadnout nemůže.
Kanadští novináři zase žasli, že ten málomluvný chlapík, který během pěti sezon v NHL všechny žádosti o rozhovor odbýval slovy „maybe next time“ a rozpačitým úsměvem, teď sedí v rakouské cele a čeká na soud, jenž ho zřejmě na dlouhé roky ponechá za mřížemi.
Překvapení byli i bývalí spoluhráči a trenéři.
Manželka Ivana, s níž žil třináct let a vychovávali spolu dva syny, celé věci odmítala uvěřit. Obvinění považovala za nesmyslná. Absurdní. Vylhaná.
